Podávání vitamínu K a D u kojenců
Podávání vitamínu K slouží jako prevence neočekávaného krvácení z jeho nedostatku, které se může vyskytnout i u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců. Krvácení se vzácně může objevit již 1. den po porodu, nejčastěji se však 2. den až 2 týdny po porodu, kdy může dítě krvácet do zažívacího traktu, méně často z pupečníku nebo po krevních odběrech. U pozdní formy mezi 2. až 12. týdnem věku dítěte převládá nitrolebeční krvácení.
Doporučení pro donošené novorozence Kanavit lze aplikovat dvěma způsoby:
1. způsob: dítě dostane 1mg vitamínu K / Kanavit/ intramuskulárně ( do svalu) přímo v porodnici mezi 2-6 hodinou po porodu, v tomto případě již dávku není nutno opakovat.
2. způsob: podává se 1 kapka Kanavitu per orálně (do úst) po porodu. U plně kojených dětí je nutné opakovat tuto dávku 1x týdně až do stáří 10. až 12. týdnů věku. Tento způsob aplikace se nehodí pro novorozence se zvýšeným rizikem krvácivé nemoci (nedonošení, novorozenci matek s antiepileptickou a antikoagulační terapií, při jaterním onemocnění, pooperačních stavy - např. po operaci tenkého střeva, u závažnější prolongované žloutenky, při podezření na malabsorbci (špatné vstřebávání ze zažívacího traktu), nebo při závažné poruše růstu. Kanavit podáváme s trochou mateřského mléka na kávové lžičce. Nikdy nekapeme přímo do úst.
Podávání vitamínu D (Vigantol)
Vitamín D se podává jako prevence křivice u dětí a zdravých novorozenců. U zdravých novorozenců se podává 1 kapka denně (667 IU vitamínu D3), u předčasně narozených dětí 2 kapky denně ( 1 334 IU vitamínu D3). Děti mohou užívat Vigantol olej od druhého týdne do konce prvního roku života. Ve druhém roce je další preventivní léčba Vigantolem doporučována obzvláště během zimních měsíců. Kojencům a malým dětem se kapky podávají na lžíci mléka nebo kaše. Nedoporučuje se přidávat kapky do dětské lahve nebo do většího množství kaše, protože tak není zaručeno podání plné dávky. Starší děti a dospělí užívají Vigantol olej v polévkové lžíci s tekutinou. Při kapání je nutno držet lahvičku ve svislé poloze.
1. Co je horečka?
2. Jak měřit teplotu?
3. Příčiny vzniku horečky
4. Kdy se snažíme teplotu ovlivnit?
5. Jak snížit teplotu bez léků (jak provést zábal)?
6. Jak ovlivnit teplotu pomocí léků?
7. Komplikace horečky u dětí a jejich řešení
8. Souhrn zásad péče o dítě v horečce
9. Rada na závěr
1. Co je horečka?
Horečkou rozumíme vzestup tělesné teploty nad
38,5 °C - měřeno v konečníku. Od 37,5 °C do 38,5 °C, opět měřeno v konečníku,
mluvíme o zvýšené teplotě.
Teplota 41 °C a výše je většinou součástí rozvíjejícího se septického šoku a
představuje vysoký stupeň rizika pro pacienta.
2. Jak měřit teplotu?
Nejběžnějším, bezpečným a nejsnadnějším měřením
teploty je měření v podpaždí, kdy je třeba standardní rtuťový teploměr vložit do
podpažní jamky a paži s teploměrem přitisknout k trupu na 5 minut. Přesnou
informaci o výši teploty lze však získat pouze měřením v konečníku nebo ústní
dutině. Teplota měřená ve zvukovodu je pouze orientační, elektronické teploměry
se liší svou spolehlivostí.
U malých dětí můžeme s výhodou použít standardní rtuťový teploměr tzv.
rychloběžku, kdy zasunutím pouze skleněné části obsahující rtuť do konečníku
získáme po ustálení hodnoty informaci během cca 30ti vteřin. Hodnotu odečítáme
na teploměru zasunutém v konečníku. Nikdy ne po vysunutí, neboť u rychloběžky se
rtuť vrací rychle zpět a údaj již neodpovídá původně naměřené hodnotě.
POZOR! Vždy před měřením v konečníku je nutno teploměr potřít vazelínou nebo
olejem, aby měření nebylo pro dítě bolestivé. Dítě je třeba také zklidnit,
protože u vzpínajícího se dítěte můžeme snadno konečník poranit, proto v takovém
případě měříme pouze v podpaždí.
3. Příčiny vzniku horečky
• infekce virové, bakteriální
• očkování
• poruchy látkové výměny, poruchy žláz s vnitřní sekrecí (nemoci štítné žlázy)
• poruchy obranyschopnosti organizmu
• otravy léky, chemickými látkami, úpal, úžeh, extrémní fyzická zátěž, přehřátí
kojenců nevhodným oblečením a navíc pobytem v přehřátých prostorách
• onemocnění nervového systému - infekce mozku, úrazy, krvácení
• nejrůznější nádorová onemocnění
těžké úrazy spojené se zhmožděním tkání
Zvláštní skupinu dětí tvoří malé děti do 3 let věku, u nichž se s výskytem
krátkodobě zvýšených teplot či horeček setkáváme často. Problém nastane tehdy,
jestliže se horečky bezdůvodně opakují, nebo přetrvávají, nebo přetrvává zvýšená
teplota a dítě se chová zcela normálně, reaguje jako vždy, je při chuti a
zdánlivě mu nic nechybí. V takovém případě je nutno situaci konzultovat s
ošetřujícím dětským lékařem, zvláště, pokud jde o dítě ve věku do 3 měsíců (může
jít o skrytou infekci, vyšetření je nezbytné).
4. Kdy se snažíme teplotu ovlivnit?
Do 38 °C teplotu neovlivňujeme, ale nad 38,5 °C vždy (měřeno v konečníku - rozdíl mezi teplotou v podpaždí a konečníku je zpravidla 0,5 °C, v konečníku je o 0,5 °C vyšší).
5. Jak snížit teplotu bez léků (jak provést zábal)?
• zábaly:
Dítě zabalíme do osušky namočené ve vlažné vodě cca 18 °C teplé a ponecháme je v
zábalu 10-15 minut, balíme pouze hrudník a břicho, končetiny ponecháme volné,
ničím nepřikrýváme. Opakujeme 3x během 2 hodin dle potřeby. Vždy je nutno dbát
na přísun chlazeného nápoje, teplota místnosti má být 24 °C, vždy po sundání
zábalu necháme dítě odpočinout, lehce jej přikryjeme a po 20 minutách změříme
teplotu. Pokud teplota neklesne, proceduru opakujeme. Nikdy se nesnažíme
dosáhnout normální teploty, stačí, když se podaří snížit teplotu o 1-2 stupně.
Abychom nepromáčeli postel, můžeme pod dítě podložit buď jednorázovou podložku,
nebo silnější osušku. Nikdy ne igelitovou fólii.
• přikládání ledových kostek do třísel:
Je to velmi efektivní, ale málo používaná metoda, která spočívá v tom, že na obě
třísla dítěte položíme tenkou látku (např. kapesník) a na ni položíme 2-3 kostky
ledu vložené do igelitového sáčku, ponecháme cca 10 minut, dítě jen lehce
přikryjeme, po uplynutí 10ti minut led odstraníme a po 20ti minutách teplotu
přeměříme. Pokud teplota neklesne, postup opakujeme. Tuto metodu děti velmi
dobře snáší, protože je neobtěžuje a hlavně je efektivní proto, protože třísly
prochází velké tepny, takže krev se rychleji chladí. Vzhledem k anatomickým
poměrům se tato metoda nedá použít u kojenců.
• omývání houbou:
Vaničku zčásti naplníme vodou teplou cca 29 °C, dítě posadíme nebo položíme a
pomocí houby omýváme trup a končetiny. Teplota místnosti má být 24 °C. Délka
omývání 10 - 30 - 40 minut - v závislosti na reakci dítěte. Pokud se objeví třes
nebo „husí kůže", proceduru ukončíme. Opět musíme cca po 30 minutách kontrolovat
teplotu.
• sprchování:
Použijeme opět vlažnou vodu zhruba kolem 30 °C, po dobu cca 2 minut, pak dítě
vytřeme, po 20 minutách teplotu zkontrolujeme a v případě potřeby opakujeme.
Pokud dítě sprchování nesnáší, použijeme jiné metody.
POZOR! Nikdy nepoužijeme popsané metody, jestliže má dítě studené končetiny nebo
mramorovanou kůži na těle, vyrážku na kůži a pokud se dítě proceduře nepřiměřeně
brání!
6. Jak ovlivnit teplotu pomocí léků?
K ovlivnění teploty můžeme dítěti po konzultaci
s lékařem podat:
• paracetamol (např. Paralen, Panadol, Mexalen) - 10-15 mg/kg váhy po 6 hodinách
(po konzultaci s ošetřujícím lékařem lze dávku v případě nutnosti zdvojnásobit)
• ibuprofen (např. Ibalgin, Nurofen) - 5-10 mg/kg váhy po 8 hodinách
• kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin) - 5-10 mg/kg váhy po 6 hodinách
- !do 15 let nepodávat pro riziko vzniku krvácivých stavů! Kyselinu
acetylsalicylovou nikdy dítěti sami nepodávejte, měl by ji vždy předepsat jen
lékař u specifických onemocnění.
Lékové formy:
U malých dětí je lépe použít čípky, sirupy podle tolerance dítěte, tabletovou
formu lze použít od 3 let věku dítěte, opět dle tolerance. Nikdy léky
nekombinujte, lze kombinovat čípky a sirup či tabletu, ale nikdy druh přípravku!
Změnu přípravku provede lékař, je-li původní lék neúčinný. Léky na snížení
teploty lze podat v případě nutnosti i po 4 hodinách.
Samozřejmě, že je účelné kombinovat léky na snížení teploty se zábaly či
sprchováním, ale vždy je nutno teplotu kontrolovat a stav dítěte trvale
sledovat, podle situace konzultovat dětského lékaře. Vždy je nutno dbát na
podávání chladných tekutin, dodržovat přiměřenou teplotu v místnosti častým
větráním, do jídla nenutit, dítě přiměřeně obléci.
7. Komplikace horečky u dětí a jejich řešení
U dětí do 5 let, nejčastěji však u dětí do 3 let
se mohou při teplotách nad 38 °C objevit křeče, připomínající epileptický
záchvat. V takové situaci je nutno ihned volat RZP, protože takový stav vyžaduje
rychlou odbornou pomoc a následné neurologické vyšetření. Protože se situace
může opakovat, rodiče jsou vždy poučeni jaké léky při teplotách preventivně
použít a jak postupovat. Ošetřující dětský lékař potom zváží vhodnost případných
očkování po konzultaci s odbornými lékaři.
8. Souhrn zásad péče o dítě v horečce
• nikdy nechladit končetiny
• nikdy nepoužívat k zábalům alkohol (slivovice) - odpařováním a následně
vdechováním může dojít k otravě alkoholem
• nikdy nepoužívat k zábalům igelitové fólie!
• nikdy nesrážet teplotu na normální hodnotu, maximálně o 2 °C - poznámka se
týká především vysokých teplot 39 °C - 40 °C (horečka je obranná reakce
organizmu)
• neustále sledovat reakce dítěte, stav dítěte se může velmi rychle měnit
• nikdy nestřídat druh podávaného léku, lze však střídat formu přípravku, tzn.
tablety místo čípku apod. podávat v malých porcích, třeba po lžičkách chlazenou
tekutinu, nejlépe slabý čaj nebo vodu. Oboje je vhodné přisladit Glukopurem nebo
medem (cukr zde obsažený je pro organizmus snadno využitelný zdroj energie)
• pokud se na kůži objeví mramorování nebo začervenalé skvrny, je nutno
konzultovat lékaře a v zábalech či jiných procedurách nepokračovat
• dbát na přiměřenou teplotu místnosti, často a krátce větrat.
9. Rada na závěr
Vzhledem k tomu, že každé dítě reaguje při teplotách jinak, nelze dát úplně přesný návod, jak postupovat. Nikdy tedy neuděláte chybu, když situaci budete konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, zvláště když vaše dítě dosud teplotu nemělo nebo pokud si nejste svým postupem jisti.
1. Co je zánět hrtanu?
2. Proč je toto onemocnění tak závažné?
2. Co
dělat?
3. Preventivní opatření
1. Co je zánět hrtanu?
Laryngitida je velmi závažné onemocnění, které
vyžaduje včasnou lékařskou péči a nezřídka nemocniční ošetřování. Čím je dítě
mladší, tím závažnější může být průběh onemocnění, proto je také nejčastější
příčinou nemocničního ošetřování u kojenců a batolat.
Jde o zánětlivé onemocnění části dýchací trubice, která tvoří vstup do
průdušnice. Její součástí jsou hlasové vazy a hrtanová příklopka (epiglotis),
která brání zatékání slin a potravy do průdušnice a do plic. Pokud se přece jen
- byť nepatrná částečka dostane pod příklopku, dojde reflexně k prudkému
záchvatu kašle, který má pomoci cizí tělísko odstranit.
Zánět hrtanu je většinou komplikací virových infekcí, ale může také vzniknou
přetěžováním hlasových vazů křikem, dlouhodobým mluvením apod.
2. Proč je toto onemocnění tak závažné?
V důsledku virové infekce zduří sliznice horních
dýchacích cest, následuje tvorba hlenu a stejně zduří i sliznice hrtanu včetně
hlasových vazů a hrtanové příklopky. Následkem je zúžení průměru hrtanové části
dýchací trubice, která je u kojence široká cca 1 cm. Otokem hlasových vazů se
ztíží průchodnost vzduchu, dítě někdy chraptí, ale častěji se objeví suchý
drsný, štěkavý či kokrhavý kašel a často bez dalších varovných příznaků se přidá
namáhavé dýchání. Každé nadechnutí je provázeno drsným zvukem, dítě dýchá s
obrovskou námahou, stupňující se neklid situaci ještě zhoršuje, dítě je bledé,
pokryto studeným potem, vdech i výdech je stále obtížnější. Většinou k této
komplikaci dochází v noci a rodiče, kteří jednou takový stav zažili u svého
dítěte, nikdy na to nezapomenou.
Je třeba ještě říci, že průběh virového infektu, který výše uvedenému předchází,
nemusí být nějak dramatický, může probíhat jako běžné nachlazení, ani teplota
nemusí být vysoká, ale varovným příznakem již je, když se změní během dne
charakter kašle. Ten je najednou štěkavý, kokrhavý, nemusí být nijak častý, ale
často bývá bolestivý. Malé dítě to neumí říct, často se rozpláče.
2. Co dělat?
Je zapotřebí navštívit dětského lékaře, hlavně
když jste se s touto situací předtím nesetkali, i když stav dítěte není nijak
dramatický. Dostane se vám poučení, co můžete zejména v nočních hodinách
očekávat, jaká opatření učinit a současně vás lékař vybaví léky, kterými lze
účinně zasáhnout. Jsou typy dětí, u nichž se takováto komplikace objevuje často,
zejména u malých dětí. Onemocnění akutním zánětem hrtanu však může postihnout i
děti školního věku, ale u nich nebývá situace tak dramatická (anatomické poměry
jsou již zcela jiné).
Co musíte udělat, když dojde k záchvatu akutní laryngitidy?
• dítě vezmete z postýlky, jen přes něj přehodíte přikrývku a ihned s ním musíte
na čerstvý studený vzduch (otevřete okno, jděte na balkon či terasu) - studený
vzduch během namáhavého dýchání pomalu zklidní otok sliznic
• nutné je současně uklidňovat dítě
• druhý rodič připraví studený zábal na krk
• nemáte-li s touto situací zkušenosti a nejste vybaveni léky, musíte ihned
volat lékaře (RZP - rychlá záchranná pomoc - 155)
Použít vlastní auto není vhodné ze dvou důvodů:
• nemusíte odhadnout stav dítěte a během jízdy, zejména je-li nemocnice
vzdálená, se může stav dítěte natolik zhoršit, že jej nezvládnete
• budete velmi rozčilení a nervózní, zběsilou jízdou můžete ještě způsobit
dopravní nehodu
3. Jaká preventivní opatření můžete učinit, aby k takové komplikaci nedošlo?
• dítě pečlivě sledovat a všímat si charakteru
kašle
• zvlhčovat prostředí, v němž se dítě pohybuje (zvlhčovače, Vincentka), po dvou
hodinách vyměňte zábal na krku (Prietznitz - studený a přes to suchý), na noc
vždy nový, často a krátce větrejte, v noci ponechte otevřené okno
• upravte polohu dítěte - mělo by být v polosedě, protože se mu tak lépe dýchá
• snažte se udržet dítě v klidu, i když nevypadá příliš nemocně
• nemáte-li s touto situací zkušenosti, ihned konzultujte lékaře, pokud se
charakter kašle změní
• máte-li již zkušenosti s takovým stavem, zkontrolujte si lékárničku a
konzultujte svého dětského lékaře
1. Co je zánět středního ucha?
2. Jak dítěti ulevit?
3. Co dělat v případě opakovaných zánětů středouší?
4. Pomůže odstranění nosní mandle?
1. Co je zánět středního ucha?
Je poměrně častým onemocněním malých dětí a
velmi prudce probíhá zejména u kojenců. Vzniká vždy jako komplikace probíhající
vleklé rýmy tím, že infekce pronikne sluchovou trubicí (Eustachovou). Je to
trubice, která zajišťuje dostatečnou ventilaci středního ucha, u kojenců je
široká a krátká, není ještě plně vyvinuta a ústí přímo do hltanu. Takže infekce
z nosohltanu se velmi snadno dostane touto trubicí do středouší. Dojde k zánětu
sliznice, která středouší pokrývá, hromadí se zde hlen nebo hnis, bubínek se
rozpíná a právě toto pnutí vyvolává ukrutné bolesti. Pokud včas nezasáhne lékař
tím, že ho propíchne, bubínek sám praskne a hnis vyteče. Uvolněním středouší se
dítěti uleví.
Zánět středního ucha je vždy provázen krutými bolestmi, malé děti neztišitelně
bolestivě pláčí, odmítají pít, hlavičku schovávají do peřinky. Současně se
objeví různě vysoká teplota. Je ještě třeba doplnit, že stejně krutě bolí ještě
nerozvinutý zánět středouší.
2. Jak dítěti ulevit?
Dítěti lze hned v začátku příznaků ulevit:
• použitím jednak speciálních ušních kapek (např. Otobacid)
• účelným čištěním nosní dutiny s použitím nosních kapek a odsávačky
• podáním léku ke snížení teploty (např. paracetamol, ibuprofen), které také
tlumí bolest
Pokud se dítěti neuleví, teplota trvá nebo se zvyšuje na 39 °C a více, je třeba
vyhledat odborného lékaře, který pak zvolí vhodný postup léčby.
Někdy se záněty středouší opakují a mohou být příčinou pozdější poruchy sluchu.
Je lépe vždy zavčas vyhledat lékaře, protože protětí bubínku (jehož se rodiče
vždy obávají) se zhojí prakticky bez jizvy, zatímco, když bubínek sám praskne,
zůstává jizva vždycky. To může vést v pozdějším věku k jeho špatné funkci a tím
také k poruše sluchu. Někdy se naopak jizva po samovolném prasknutí bubínku
nemusí zhojit, což vede často ke chronickému středoušnímu zánětu a dalším
komplikacím.
3. Co dělat v případě opakovaných zánětů středouší?
Protože většina těchto zánětů vzniká jako
komplikace řady virových infektů horních dýchacích cest, je na místě především
zvyšování odolnosti dítěte tak, aby se frekvence infektů co nejvíce snížila
(otužování, dostatečná rekonvalescence po proběhlém infektu, po konzultaci s
lékařem je možno podat přípravky na posílení obranyschopnosti organizmu, velmi
pomáhá častý pobyt mimo městské prostředí, pobyt na horách, u moře - ale pouhý
týden nestačí). Dítě je také nutno co nejdříve naučit smrkat.
Další možností je očkování proti bakterii Streptococcus penumoniae, což je
nejčastější původce opakovaných středoušních zánětů.
4. Pomůže odstranění nosní mandle?
Nosní mandle je umístěna v zadní části
nosohltanu, vypadá přibližně jako převrácená polovina vlašského ořechu, takže
její povrch je velký. Při opakovaných zánětech nosohltanu tkáň nosní mandle
zduří, v prohlubních se snadno udržují bakterie, zduřená nosní mandle vede ke
ztíženému dýchání nosem, a tím se zhoršuje ventilace nosními průduchy.
Dítě dýchá postupně jen ústy, což vede opět ke špatné ventilaci nosní dutiny,
navíc vdechuje neohřátý a suchý vzduch (odpadá nosní filtr) a kruh se uzavře.
Děti v noci špatně spí, často chrápou, bývají unavené a opakované infekty
komplikované středoušními záněty vedou k celkovému špatnému prospívání dítěte. V
takovém případě je po posouzení odborným lékařem otorinolaryngologem odstranění
nosní mandle na místě, i u malého dítěte, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav.
1. Typy kašle
2. Suchý kašel
3. Co dělat u suchého kašle
4. Vlhký kašel
5. Co dělat u vlhkého kašle
1. Typy kašle
Kašel je v podstatě přirozený obranný
mechanizmus, který slouží k očištění dýchacích cest buď při zvýšené produkci
hlenu (např. při onemocněních dýchacích cest) nebo při vdechnutí nějakého cizího
tělíska (např. části ořechu).
Akutně vzniklý kašel provází celou řadu onemocnění dýchacích cest a odeznívá-li
stejně s ostatními příznaky onemocnění, není třeba se znepokojovat. Jiná bude
situace, objevuje-li se kašel bez příznaků onemocnění dýchacích cest - přetrvává
delší dobu, objevuje se v záchvatech, v určitou denní či noční dobu, po zvýšené
námaze, v určitém ročním období apod. V tom případě je potřeba konzultovat svého
dětského lékaře, který rozhodne o dalším postupu.
2. Suchý kašel
Kašel provázející onemocnění dýchacích cest bývá zpočátku suchý a dráždivý v důsledku překrvení sliznice dýchacích cest, zhoršuje se v suchém a teplém prostředí. Suchý kašel dítě nesmírně obtěžuje a vyčerpává (čím menší dítě, tím více), zejména v noci, častým průvodním jevem je zvracení.
3. Co dělat u suchého kašle?
• Suchý kašel je třeba zpočátku tlumit léky (bez
přídavku kodeinu!)
• Nabízet dítěti často v malých dávkách tekutiny (vhodný je lipový čaj, plicní
směsi, podběl, voda)
• Vhodný je klasický Priessnitzův obklad na krk (bez igelitu!)
• Zvlhčovat vzduch v místnosti (zvlhčovač, mokrý ručník - umístit do blízkosti
dítěte)
• Často a krátce větrat
• U starších dětí lze použít inhalace Vincentkou (nebo Vincentku ve spreji)
• Dítěti zvýšit polohu na spaní (podložením matrace nebo postýlky)
• Dbát o průchodnost nosu (hlavně na noc nos vyčistit - větší dítě se vysmrká, u
malého dítěte musíte použít odsávačku, poté aplikujte nosní kapky - nosní
sliznice se zklidní, sníží se tvorba hlenu a rýma tekoucí do krku nebude tolik
dráždit).
• Lze použít i různých bylinných směsí ve formě sirupu (břečťan - Hedelix,
pampeliškový sirup, šťáva z cibule apod.).
4. Vlhký kašel
Po krátkém období suchého dráždivého kašle v průběhu akutního onemocnění dýchacích cest se objeví vlhký kašel, kdy sliznice dýchacích cest začne ve větší míře produkovat hlen. Ten se v dýchacích cestách hromadí a kašel usnadňuje jeho odstranění. Proto v této fázi už se nesmí kašel potlačovat - naopak se musí odkašlávání podporovat vhodně volenými léky. Děti (zejména malé) nedokáží hlen vyplivnout, polykají jej a často potom zvrací.
5. Co dělat u vlhkého kašle?
• Opět podávejte dostatek tekutin (bylinné čaje,
Vincentka)
• Zvlhčování vzduchu je nutné stále - včetně zvýšené polohy dítěte
• Podávejte léky usnadňující odkašlání (bylinné sirupy, léky rozpouštějící hlen
- Mucosolvan, ACC, Bromhexin apod.)
• Inhalace Vincentkou
• Nenuťte dítě do jídla, nemá-li chuť, nabízejte jídlo v menším množství a
častěji a lehce stravitelné
• Říká se, že mléko často tvorbu hlenu zvyšuje, není to však pravidlem, ale
pokud ho dítě odmítá během nemoci, nevnucujte mu ho
• Kašel většinou odezní během týdne až 10 dnů spolu s ostatními příznaky
onemocnění
• Trvá-li kašel, zvýšené teploty, dítě je unavené, nebo máte jiné pochybnosti,
požádejte o vyšetření svého dětského lékaře.
Obecná indikace očkování:
Prevence chřipky u dospělých, dětí ve věku od 6
měsíců a mladistvých.
Očkování je určeno pro osoby, u kterých je žádoucí snížit pravděpodobnost
chřipkové infekce s možnými přidruženými komplikacemi.
Vakcinace se zvláště doporučuje osobám s chronickým onemocněním, u nichž
onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a
osobám, u nichž existuje vysoké riziko výskytu komplikací po onemocnění
chřipkou. Na základě odborných analýz je v Evropě rutinní každoroční očkování
proti chřipce opodstatněné u těchto dvou skupin populace:
1. starší osoby - obvykle je do této skupiny řazena věková skupina osob ve věku
65 let a více
2. osoby s chronickým stavem, zahrnujícím následující relativně široké kategorie
nemocí:
• chronická onemocnění dýchacího systému
• chronická onemocnění srdce a cév
• chronická onemocnění ledvin a jater
• chronická metabolická onemocnění
• osoby s nedostatečností imunitního systému (vrozenou nebo získanou)
• osoby s poruchou funkce průdušek a plic (tj. včetně poruch respiračních funkcí
po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických
či svalových poruch).
Kontraindikace:
Vakcinace se nedoporučuje osobám přecitlivělým
na složky vakcíny, ani osobám, které v minulosti měly alergickou reakci na
očkování proti chřipce.
Očkování je třeba odložit u osob, které mají akutní horečnaté onemocnění.
Nežádoucí účinky: všechny preparáty jsou všeobecně dobře snášeny, výrobci
udávají případné následující komplikace:
místní:
• zčervenání, otok, bolest;
• vzácně - zvětšení lymfatických uzlin v blízkosti místa injekce
Tyto příznaky mají obvykle přechodný charakter a většinou během dvou dnů
samovolně vymizí.
celkové:
• únava, bolesti hlavy, svalů či kloubů, pocení, třes, zvýšená teplota nebo
gastrointestinální symptomy;
• vzácně - neuralgie, parestezie, křeče, přechodná trombocytopenie, někdy
spojená s krvácením a tvorbou hematomů;
• velmi vzácně - zánětlivé reakce mozku, míchy a periferních nervů,
anafylaktický šok, vaskulitis
Interakce
Očkovací látku je možné podávat současně s jinými vakcínami, tyto však musí být aplikovány do odlišných míst. Efekt imunizace může být ovlivněn imunosupresivní léčbou nebo stavem imunodeficience. Nelze míchat s jinými vakcínami v téže injekční stříkačce.
informace a rady o dalších nemocech u dětí
najdete např:
www.babyonline.cz
www.hledamzdravi.cz